NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

Veřejné mínění

Nový příspěvek

MÉDIA A VÝZKUMY

Mediální reflexe výzkumů veřejného mínění
Smysl, význam výzkumů veřejného mínění

Jak dochází ke zkreslení výsledků výzkumů
 a jak se jich vystříhat

V médiích se nejčastěji presentují výsledky kvantitativních výzkumů, získaných pomocí dotazníků a anket.

Stručně  řečeno se liší tím, že dotazník je určen pro jasně vymezenou skupinu, čímž se také dá získat reprezentativní soubor a anketa se volně rozdává nebo je otištěna v novinách a závisí  na jedinci, zda ji vyplní, přestože se často získá mnoho vyplněných anketních lístků, bývá  skladba vzorku nereprezentativní.

Dotazník je svým zaměřením zpravidla obsažnějšího charakteru a ve vztahu respondent a zadavatel (zpracovatel) vystupuje nový subjekt - tazatel, jež se snaží občana přesvědčit o účelnosti akce a zároveň mu předává nebo může předat pokyny pro vyplňování, což je zvláště důležité u dětí a také starších lidí. Zároveň eliminuje například při dotazování na školách „vlivy“ učitelů v závislosti na tématech.

Z řady důvodů (zejména finančních a organizačních) nemůžeme provádět dotazování celé sledované populace. Proto populaci redukujeme na určitý vzorek. Výběr vzorku:

a) Náhodný výběr (pravděpodobnostní),

b) kvótní.

Náhodný výběr je založen na „losovací“ proceduře. Problémem je, že registr obyvatel přestal de facto existovat počátkem 90. let minulého století.

Kvótní výběr napodobuje ve struktuře vzorku některé, statisticky zjištěné vlastnosti populace: např. pohlaví, věkových či vzdělanostních skupin, podíl lidí bydlících v obcích a městech dle velikosti a o regionální rozmístění populace. Reprezentativita dle velikosti sídla a regionálního rozložení je zajištěno složením tazatelské sítě.

 

O co se zajímají jednotlivá média:

média se širokým okruhem čtenářů, diváků (např. hlavní deníky): politické preference hlavních stran, hodnocení nejznámějších politiků či prezidenta a nejvýznamnějších události celospolečenského dosahu (např. problematika EU),

bulvární média: hodnocení krizových situací ve společnosti, politice i ekonomice, postoje k různým aférám, mediálním kauzám a podobně,

specializovaná média: vývoj ekonomiky, politických instituci, demokratických principů, různých oblasti života společnosti, spotřebitelské chováni a testy a tak podobně dle zaměření média.

Zájmu médií jsou přizpůsobeny i druhy výzkumů:

pravidelná, kvantitativní šetření, které poskytují dlouhodobé řady,

jednorázové výzkumy k určitému problému,

bleskové průzkumů, reagující na určité kauzy.

Výzkumy jsou pro média vcelku atraktivní. Témata publikovaná nejčastěji:

         politická situace, preference stran a názory na jednotlivé politické představitele v ČR,

         hodnocení spokojenosti s činností institucí, hlavně s celostátní působností,

         hodnocení základních otázek demokracie, porovnávání současného systému se situací 

 před rokem 1989,

         názory veřejnosti na zahraniční aktivity ČR, na proces evropské integrace apod.,

         otázky ekonomického charakteru, obecné spokojenosti se stavem ekonomiky,

         hodnoceni vyhlídek hospodářského vývoje země i vlastní domácnosti,

         reakce na vývoj v konkrétních oblastech, v nichž dochází k rychlým změnám, anebo v nichž vznikají, ať už objektivně, anebo v důsledku nějakých afér, obtíže (zdravotnictví, školství, armáda, policie atd.),

         poznatky z různých oblastí společenského a politického života a jejich hodnocení, (kriminalita, korupce, šíření drog, sexualita, nezaměstnanost, majetkové rozdíly, ekonomické reformy, sociální jistoty, chudoba, zvětšování majetkových rozdílů),

         názory na různé společenské změny, například na integraci menšin, změny v chování lidí, mezigenerační vztahy, religiozitu atd.,

         hodnocení médií, jejich objektivity, názory na konkrétní, pořady, kulturní akce,

         spotřebitelské chováni, názory na stav různých segmentů trhu a očekávaného vývoje

V mediální praxi se setkáváme s celou škálou způsobů, jak výsledky výzkumu předat veřejnosti:

            - krátká zpráva převzatá z ČTK,

         - krátká zpráva s citací několika vět autora,

         - podrobný rozbor v případě, že se o průzkum opírá „téma dne“,

         - rozhovor s autorem výzkumu,

         - rozsáhlé zpracování exkluzivního výzkumu (např. bleskové výzkumy).

Vedle těchto forem zpracování seriózního výzkumu se objevují různé zprávy, které jsou nebo mohou být za průzkumy považovány či vydává     

         - průzkum převzatý od jiného zdroje, který nemusí mít zkušenosti s organizací a          zpracováním průzkumu (například občanská sdružení, iniciátoři nějaké petice   atd.),

         - vlastní anketa připravená například regionálním listem, internetové ankety          novin a televizí,

         - několik „okének" s portrétem náhodného chodce a jeho stanoviskem k věci (tak          jsou oživovány také televizní vstupy).

Ve zprávě by  měl redaktor uvést odkaz na to:

         kdo průzkum provedl,

         na jak rozsáhlém vzorku a kdy,

         jak byla přesně položena otázka,

         odkaz na předchozí data, porovnání, které čtenáři či posluchači umožní, aby přiřadil výsledku přiměřený význam,

         pokud je použit graf, i ten by měl vypovídat v úplnosti sám za sebe.

 

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!