NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

Veřejné mínění

Nový příspěvek

METODY MANIPULACE VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Metody manipulací s výzkumy veřejného mínění

Jak dochází ke zkreslení výsledků výzkum a jak se jich vystříhat

(příklad z praxe)

 

STEM: většina lidí je proti vydání majetku církvím ( LUK, Právo 8. 3. 2007)

Většina lidí se domnívá, že další vydávání majetku církvím po restitucích z počátku devadesátých let není užitečné. Uvádí to včera zveřejněné šetření agentury STEM z prvních osmi únorových dnů. Výzkum ještě nezaznamenal rozhodnutí Nejvyššího soudu o povinnosti církve vrátit katedrálu sv. Víta státu.

 

Na otázku: „Myslíte si, že by se měl církvím vrátit bývalý majetek, tak, aby mohly bez problémů vyvíjet svou činnost?“ odpovědělo kladně 45 procent dotázaných, zatímco 55 procent bylo proti. V další otázce se agentura ptala, zda lidé pokládají církve za užitečné. Kladně odpovědělo 44 procenta a záporně 56 procent.

 

Nejsi užitečný, tak ti nakradené nevrátíme (Jan Jandourek, MF Dnes 8. 3. 2007)

Přes polovinu Čechů si myslí, že by se církvím neměl žádný majetek vracet. Možná to souvisí s tím, že většina obyvatel také soudí, že církve nejsou užitečné.

Praha 6 chystá parkovací zóny (Šestka, květen 2008)

 

Záměr zřídit v centrální části Prahy 6 parkovací zóny se opíral také o anketu zveřejněnou v časopise Šestka, o průzkum veřejného mínění nebo o analýzu emailových dopisů zaslaných na radnici na účelově zřízenou e mailovou adresu.

 

Podle průzkumu Faktum Invenio se 53 % občanů vyjádřilo proti zavedení zón. „Na druhou stranu mezi desítkami došlých dopisů by se těžko hledal ten, který si zóny nepřeje“, řekl radní Jan Záruba.

 

Zkreslení na straně výzkumu a jeho autorů:

         redukce populace na vzorek

         redukce počtu proměnných (můžeme opominout nějaký významný vztah, trvale působící faktor

         vliv události, která může ovlivnit část výzkumného vzorku (například nějaká politická jednání, aféra).

         přehlédnutí něčeho podstatnějšího úzkým výzkumem zaujatého výzkumníka

         experimentální úmrtnost (panelové průzkumy)

         prostředí - vzorek je vystaven nepříznivým vlivům, které nemůžeme při sestavování průzkumu předpokládat (například nepříznivé počasí při sběru dat)

Nesprávné metodické postupy:

         velikost vzorku pro celostátní výzkumy jsou obvyklé vzorky okolo 1200 osob a více).

         výběr závisí na kvalitním, úplném seznamu populace, pozor na lokální výzkumy

         technika sběru dat (vyplňované vs. face to face dotazníky), telefonické dotazování

Formulace otázek a zařazení do dotazníku:

         nezbytně nutné otázky

         srozumitelnost otázek (předvýzkum)

         zda je na ně možno rozumně odpovědět

         zda měří to, co chceme skutečně měřit

         zda se neptáme se na dvě věci najednou

         nesugerovat respondentovi náš názor

         jednostranné, nevyrovnané otázky

         nevyžadovat zobecňující odpovědi („Proč……..?“)

         řazení otázek ( logický sled, vhodné a nevhodné návaznosti otázek, vhodná délka dotazníku

         grafická podoba dotazníku, jeho členěni, pohodlnost pro tazatele (místa na poznámky)

         tazatelé: styl dotazování (napomáhání respondentovi ve formulaci odpovědi), neplnění pokynů.

         izolovaný vs opakovaný výzkum

Desinterpretace –zkreslení, na němž má zásluhu:

         zaměnění příčin a následků (již jeden ze zakladatelů  statistiky to ukazoval na výroku: „lidé otvírají deštníky a prší“,

         testování - zatímco respondenti v předvýzkumu odpovídali spontánně, zpráva o       

 předvýzkumu se pak rozšířila a jejich „následníci" již o věci uvažují,

         historie, přihodí se například tehdy, jestliže nějaký podnět zvenčí koinciduje s pokusem

 a je pak chybně vyložen jako vliv experimentální proměnné,

         zrání - projevuje se u dlouhodobých pokusů na vzorku, který se s věkem mění 

 (například školní populace),

         změna se instrumentu, aniž to tušíme (může jít například o selháni nebo pouhou únavu

 tazatele),

         regrese k průměru - stává se to tehdy, když si v předvýzkumu mimovolně vybereme

 extrémní skupinu, pak se skutečný průzkum posune názorově k přirozenému středu 

 populace, aniž jde o vliv experimentální proměnné

         potřeba presentovat výsledky v médiích může vést k nevhodným zjednodušením

 (mediální atraktivita a skutečný význam zjištění někdy jdou proti sobě).

Mnohdy dvě agentury totiž neměří totéž, i když to tak po zjednodušujícím pohledu médií vypadá:

 

stranické preference zahrnují výsledky získané za celý soubor dotázaných, včetně lidi, kteří odpověď odmítli, kteří volit nepůjdou nebo se nedokázali rozhodnout, komu by v příštích volbách dali hlas,

volební preference je výsledek vycházející ze souboru „voličů" – na rozdíl od prvního jsou vyloučeni lidé, kteří jednoznačně uvedli, že volit nepůjdou nebo neodpověděli,

termín „voličské sympatie“, který používá CVVM pro celkový voličský potenciál strany – součet lidí, kteří stranu přímo jmenovali, že by ji volili, a těch, kteří se napoprvé nerozhodli, ale v dodatečné otázce vyjádřili k této straně své sympatie.

 

Podobně vzniká problém u popularity politiků. Nejde jen o různé škály, ale také o to, kdo je do seznamu takových osobností zařazen..

Dále existují otázky, které agentury používají ve vztahu k Parlamentu a dalším institucím, ale v médiích jsou zaměňovány, anebo alespoň není zdůrazněno, že tyto rozdíly existují. Například jedna se ptá na „hodnocení práce instituce za poslední měsíc", druhá na to, zda mají lidé v instituci důvěru. Výsledky se nemusí lišit, ale rozdíl mezi „známkou za poslední měsíc" a „dlouhodobou důvěrou" je jasný.

Interpretace a její problémy

Najít hranici mezi zjednodušením ještě únosným a dezinterpretací je v teoretické úvaze problematické, uvádíme tedy několik příkladů:

         absolutizace dat z jednotlivého průzkumu, kdy chybí porovnání s minulosti (sdělení „80 % lidí má obavy z ...... „ je na první pohled šokující, ale může to být běžná hodnota v posledních několika letech),

         jmenován je pouze první politik (osobnost), nikoli druhý s téměř stejným výsledkem („nejoblíbenější politik je X”, ačkoliv mezi ním a druhým politikem může být jen zanedbatelný rozdíl),

         vynechání „střední varianty" odpovědi („Pro ……… je čtyřicet procent Čechů", přitom výsledek byl 40 % pro, 20 % proti, 40 % nerozhodnutých),

         zanedbání podílu lidí, kteří se k věci nevyjádřili (případ hodnoceni „neznámých" politiků, kteří sice nemají skoro žádné odpůrce, ale do popředí se nedostanou, protože jsou uvedeny jen „kladné" hlasy),

         hrubé zkreslení otázky či podmínek odpovědi (sdělení „89 % lidí označilo dopravu za nejdůležitější problém regionu", pokud měli respondenti možnost uvést až tři věci, pak nejde o „nejdůležitější", ale o jeden ze tří nejdůležitějších problémů),

         zanedbání časového kontextu nějaké vnější události (výzkum byl prováděn bezprostředně po propuknutí nějaké aféry a není to zmíněno),

         grafické natažení osy y (nejlépe omezením rozpětí, což je často používaný způsob, jak demonstrovat např. „dynamický růst ekonomiky“ nebo „dramatický propad preferencí“),

         zachycení jen části časové osy (například vynechání starších dat, která by snižovala senzační sdělení,

         nesprávná formulace zcela měnící výsledek (sdělení z průzkumu „stranu X by volilo 20 % lidí“ je korektní, zcela zkreslující je však zápis „strana X by získala ve volbách 20 % křesel“, neboť část hlasů by propadla a podíl strany by v mandátech byl větší),

         záměna výsledku průzkumu a volební prognózy, v nejhorším případě smíchání dat,

         absolutizace „začátku a konce“ v malém rozpětí hodnot (sdělení „největší důvěře se těší instituce X, nejmenší instituce Y“ v případě, že první jmenovaná má důvěru 80 % lidí a druhá 70 % dotázaných, vyvolá pocit, že „horší“ instituce je opravdu nedůvěryhodná),

         zanedbání skutečnosti, že odpovídala jen část lidí (po „filtru", například konstatování „80 % občanů neschvaluje jednání politika X“, je zkreslující, jestliže polovina lidí o případu vůbec nevěděla a k následující hodnotící otázce se tudíž nevyjádřila).

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!