NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

Veřejné mínění

Nový příspěvek

HLAS KOLEKTIVNÍ NEODPOVĚDNOSTI

Průzkumy veřejného mínění: Hlas kolektivní neodpovědnosti

 „Nejlepším průzkumem veřejného mínění jsou volby.“ (neznámý vojín)

V ideálním případě funguje zastupitelská demokracie tak, že kandidát popř. jejich sdružení ve formě politické strany představí svůj program a volič pak dá svůj hlas těm kandidátům popř. jejich sdružením, jejichž program mu je nejbližší. Po konci volebního období volič sečte politikům účet a svou další volbou buď vyjádří svou spokojenost, nebo vyvodí jejich politickou odpovědnost.

Tato politologie pro prvňáky však u nás neplatí. Komunikace mezi voličem a jeho zástupci byla až na samou hranici volebního zákona nahrazena průzkumy veřejného mínění. Ty mají tři následující významné vlastnosti:

1) Zkoumají názory desítek, maximálně stovek tzv. respondentů a z nich pak prapodivnými postupy „vypočítávají“ názory celé veřejnosti.

Průzkumy prý probíhají podle zaručeně spolehlivého statistického klíče, podle kterého lze z malého vzorku učinit poměrně přesné závěry ohledně názorů celé populace. Tímto „zaručeně spolehlivým“ statistickým klíčem je pak rozdělení lidí podle věkové kategorie a vzdělání, jejichž procentuální zastoupení v české populaci pak musí reflektovat výběr respondentů. To je celé. V každém případě ale platí, že nelze z názorů desítek repondentů modelovat názory celé společnosti.

2) Pracují se slovy, a ty lze kroutit ještě lépe než čísla při přípravě státního rozpočtu.

Ideální otázka: „Chcete peníze?“ Ideální výsledek: „100% Čechů chce peníze.“ Otázka však nezahrnovala jaké peníze, od koho a hlavně za co. Hodnota takového zjištění je tedy nulová. Stejně hodnotný byl i výsledek průzkumu, že „80% Čechů si nepřeje americkou základnu na našem území. Není tedy divu, že jsme obdobně hodnotnými průzkumy bombardováni každý den, abychom se dozvěděli, že většina lidí je nespokojená s politickou situací a podobné zásadní informace s konkrétním obsahem.

3) Nedají se kontrolovat.

Průzkumy veřejného mínění kontrolovatelné nejsou. Může se vůbec nějaký respondent, nebo úplně kdokoli, domoci kontroly toho, zda průzkum opravdu proběhl, jaké otázky byly přesně kladeny a zda byly přesně zaznamenány odpovědi? Jediný, kdo se může dožádat kontroly, je subjekt, který si výzkum zadal. Objednatel zadává především výsledek a teprve potom průzkum k němu vedoucí. (I kdyby tomu tak v případě nekterých agentur nebylo, rozhoduje objednatel průzkumu o jeho zveřejnění, tedy má postavení cenzora. Je pak jasné, že do médií pustí jen ty „správné“ výsledky.) Průzkumy veřejného mínění mají povahu začarovaného kruhu a svým vlivem zcela ovládly komunikační prostor mezi voličem a politikem a staly se hlasem kolektivní neodpovědnosti obou z nich. V případě voliče je jasné, že se jejich většina nechá ovlivnit průzkumy, neboť většina lidí je bohužel nedostatečně myslícími jedinci a jako taková snadno manipulovatelná. Dlužno dodat, že nemyslící stádo je rovněž tvrdě masírováno samotnými politiky. Není divu, že je zveřejňování předvolebních průzkumů několik dní těsně před volbami zakázáno. (Jde o čistě marketingový tah, voliči jsou už dávno zmasírovaní a připravení.) V případě politika to je ještě jasnější. Politik zastupuje především sám sebe a své zájmy, což lze shrnout do pojmu koryto. Cílem pak není získat voliče pro své ideje, ale získat jakékoliv voliče za jakoukoliv cenu, což je podstatný rozdíl. Výsledkem je nasloucháním hlasu lidu vtělenému do výsledků průzkumů a hledáním, jak vytáhnout na soupeře nějakou špinavost.

O vzestupu menší politické strany nerozhoduje úspěch jejího programu, ale pár procent v předvolebních průzkumech.

(16.11.2006 Sandstorm)

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!