NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

Cikáni a Rómové

Nový příspěvek

GENOCIDA A HOLOKAUST

Nacistická genocida Cikánů v Protektorátu Čechy a Morava

Po obsazení zbytku Československa 15. 3. 1939 vznikl tzv. Protektorát Čechy a Morava. V tomto státním útvaru se pod řízení okupačních orgánů dostávaly také jednotlivé složky státní správy.

Před příchodem nacistů byl typický xenofobní (tj. zaměřený proti určitému stylu života, např. proti kočování) přístup státu vůči Romům vyjádřený v zákoně č.117/27 Sb. o potulných cikánech. Československé úřady (četnictvo) měly již před okupací evidenci o tzv. potulných cikánech. Po příchodu nacistů se začal uplatňovat postup založený na rasovém základě.

Od roku 1940 bylo Romům zakázáno kočovat a bylo jim nařízeno usadit se buď v domovské obci, nebo v místě posledního pobytu. Četnickým stanicím byl svěřen dohled nad nově usazenými Romy, kterým bylo zakázáno vzdalovat se z místa pobytu.

Vláda již před vznikem protektorátu schválila nařízení o kárných pracovních táborech, ve kterých měli být internováni muži bez zaměstnání. Předpokládalo se, že se bude jednat také o romské muže. Kárné pracovní tábory byly otevřeny v srpnu 1940 v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, ale Romové tvořili pouze několik procent z internovaných.

Od roku 1942 vešla v platnost protektorátní protiromská opatření, jež byla kopií říšskoněmeckých předpisů. V březnu 1942 bylo vydáno protektorátní vládou nařízení "o preventivním potírání zločinnosti" (v Německu platilo již od roku 1937). Na jeho základě bylo deportováno několik set protektorátních Romů označených za tzv. asociály do koncentračního tábora Osvětim I.

V červenci 1942 bylo vydáno nařízení o potírání cikánského zlořádu (v Německu platilo od roku 1938) a dne 2. 8. 1942 byl proveden soupis všech "Cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do soupisu prováděného českým četnictvem pod dohledem německé kriminální policie bylo zahrnuto asi 6 500 osob označených za Romy nebo míšence. Část z nich byla okamžitě po soupisu uvězněna v tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

Táborem v Letech u Písku prošlo za dobu jeho existence (srpen 1942 - květen 1943) celkem 1 308 osob. Přicházely celé romské rodiny a tábor, jehož kapacita byla plánovaná maximálně pro 300 mužů, byl přeplněn. Katastrofální stravovací a hygienické podmínky spolu s nemocemi měly za následek smrt asi jedné čtvrtiny vězňů (327 osob). Tábor byl pod správou českých četníků. Přes 500 osob bylo z tábora deportováno do koncentračního tábora v Osvětimi.

V cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu (srpen 1942 - srpen 1943) bylo internováno celkem 1 375 osob. V táboře panovaly podobné podmínky jako v Letech u Písku. V důsledku táborových podmínek zemřelo 207 osob. Do koncentračního tábora v Osvětimi bylo deportováno přes 800 vězňů.

V prosinci 1942 vydal šéf německé policie a SS Heinrich Himmler výnos o deportacích Romů do koncentračního tábora v Osvětimi II.-Birkenau. Podle původního plánu měli být nejprve deportováni vězni protektorátních cikánských táborů, to se ale neuskutečnilo, neboť vypukla tyfová epidemie. Výběr osob určených k deportaci řídila německá kriminální policie. Mezi hlavní kritéria patřila barva pleti. Celkem bylo od března 1943 do ledna 1944 v hromadných transportech deportováno do koncentračního tábora v Osvětimi 4 870 Romů z protektorátu. Po osvobození se z koncentračních táborů vrátilo 583 bývalých romských vězňů.

Pronásledování Romů v protektorátu se pro zjednodušení dá rozdělit do dvou etap. Do roku 1942 vycházela protiromská opatření z prvorepublikové praxe (xenofobní přístup). Od roku 1942 se prováděla na území protektorátu otevřeně rasová politika nacistů. Intenzitu a způsob pronásledování protektorátních Romů je možné označit slovem holocaust.

Petr Lhotka, Muzeum romské kultury

Cikánský tábor byl v Osvětimi zřízen v roce 1943 a nacházel se v úseku BIIe tábora Osvětim II - Březinka (Auschwitz II - Birkenau). V táborové evidenci bylo zachyceno 20 923 osob. Vězňové byli označeni černými trojúhelníky jako tzv. asociálové. Romové v cikánském táboře rychle umírali vlivem nelidských životních podmínek, hladu, nemocí a týrání. Někteří, zvláště těhotné ženy a dvojčata, byli vystaveni zrůdným pokusům dr. Mengele. Jedinou nadějí na přežití byl transport do jiných koncentračních táborů. K transportům docházelo v roce 1944 v souvislosti s postupující frontou, kdy byli práceschopní Romové deportováni do koncentračních táborů hlouběji v německém vnitrozemí. Staří lidé a matky s dětmi byli jako práce neschopní ponecháni v Osvětimi a v noci z 2. na 3. srpna 1944 byli v počtu 2897 osob, včetně mnoha set vězňů z českých zemí, nahnáni do plynových komor a zavražděni. Jejich těla byla spálena v jamách nedaleko krematoria, které v těch dnech nebylo v provozu.

Většina Romů deportovaných do Osvětimi a jiných táborů z Protektorátu Čechy a Morava své věznění nepřežila. Počet obětí se dá těžko určit, jisté je, že do českých zemí se po válce vrátilo 583 bývalých romských vězňů. Tak byla jako celek zlikvidována skupina českých Romů, do níž řadíme i Romy žijící na Moravě.

Celkově věznění v tzv. cikánském táboře v Osvětimi-Březince nepřežilo téměř 20 000 Romů a Sintů z různých zemí.

Celkový počet romských obětí 2. světové války se pohybuje v rozmezí 250 000 - 500 000 osob.

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!