NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

Archivek

Nový příspěvek

O usilovné práci, která nevedla nikam

5.1.2010 – nejedná se o Scifi, ale o skutečnost.

 

Jsem dvacátý rok ženatý a rozvádím se. To není nic tak zvláštního a nepochopitelného. Již  jsem se s tím stavem smířil a v jistém smyslu svou ženu i chápu. Co ovšem nechápu, jsou problémy, které jsou s touto procedurou spojeny. Tedy alespoň v mém případě, neboť jsem plně invalidní a poslední dobou i neschopen chůze a tedy i jakéhokoliv jednání na úřadech, bankách či poštách. Stručně se s vámi tedy podělím o nástrahy našeho sociálního administrativně přebujelého státu.

   Tak v první řadě jakákoliv doporučená pošta místo v mých rukou, končí pravidelně zpět na poště a já tam musím následně volat a žádat o další doručení. Doručovatelky totiž automaticky doručují do schránek pouze oznamovací lístky o doručených zásilkách. Vím to jistě, neboť za posledních 6 měsíců jsem byl venku pouze jednou, tudíž jsem vždy při doručení přítomen doma. Pošta se sice vymlouvá, že doručovatelka čeká, ale když mi to trvá dlouho k oknu, tak si myslí, že nejsem doma a vloží oznamovací lístek a odejde. Jenže pokud doručovatelka vůbec nezazvoní, tak se u dveří zřejmě nedočká ani zdravého sprintera. Snad banální problém, ale každé volání stojí peníze a invalidní důchodce musí sakra počítat s každou korunou.

  Další problém  je zřízení bankovního běžného účtu. Měli jsme s manželkou společný účet, kam nám chodili výplaty a kde byly uskutečněny trvalé příkazy k zálohovým platbám atd. Účet byl na jméno manželky a já měl podpisové právo. Česká spořitelna s vámi neuzavře nový účet, pokud se osobně nedostavíte do některé z jejích poboček. Když nemůžete, máte smůlu. Chtěli jsme tedy tento účet přepsat na mne a ponechat trvalé příkazy tak jak jsou, a manželka by si založila účet nový. Ani to není možné. Zároveň k vám domů ze spořitelny nepřijde žádný úředník, pokud zrovna jeho návštěva není v zájmu spořitelny a vy nejste na smrtelné posteli. Dále jsem zjistil, že v České Republice není zatím možnost zřídit si účet přes internet u žádné banky. Poslal jsem tedy do naší pobočky dva emaily s žádostí o návrh řešení situace. Nedočkal jsem se ani jedné odpovědi. Pak mi svitla naděje v podobě MBank. Jednoduché, rychlé a logické řešení problému s dobrou referencí od přítele, který tuto službu již rok používá. Vyplnil jsem na internetu příslušný formulář. Do dvou dnů se mi telefonicky ohlásil agent zmíněné banky a smluvili jsme si návštěvu u mne doma. Přijel s vyplněnou smlouvou přesně na čas. Jen zkontroloval z OP mnou zadané údaje a poté jsme smlouvu podepsali. Vše trvalo 5 minut. Druhý den ráno jsem účet aktivoval a věřil, že teď už bude všechno snadnější. Víte, když vám chodí Důchod na účet se kterým hospodaří vaše žena, platí z něj Inkaso atd. a vám přiděluje almužnu v hodnotě 2000 kč na měsíc a vy máte doma osmnáctiletého syna a psa, tak to zkuste z toho žít. Pominu, že to nestačí ani na léky, které beru. Tak jak mi dochází a já nemám na nové, tak je prostě neberu a čekám, až budu moci plně hospodařit se svým příjmem.

  Samozřejmě bych si mohl nechat posílat důchod poštou, ale to by představovalo každou platbu uskutečnit složenkou a víte o kolik stokorun by mi to vyšlo dráž za poplatky za poukázky? A taky bych tam musel věčně posílat syna.

   Takže mám svůj účet. Teď to již půjde rychle. Zavolám na ČSSZ do Prahy a nahlásím ji změnu účtu a hotovo. Omyl!!! Elektronicky nelze (asi), telefonicky určitě. Napsal jsem tedy další email na ČSSZ s žádostí, je-li možno změnit číslo účtu pro zasílání důchodu elektronicky, nebo je nutné opět použít služeb České pošty. Odpověď nepřichází. Proto na stránkách ČSSZ vyhledávám příslušný formulář pro výplatu důchodu na účet a s hrůzou zjišťuji, že je tam požadováno potvrzení banky u které mám účet založený pro ověření mnou zadaných údajů, ale hlavně proto, aby v případě mého úmrtí a zaslání důchodu bylo umožněno jeho navrácení z účtu zpět. Opět sedám k počítači a tentokrát píši email na Bank s žádostí o pomoc.  Zatím jsem odpověď neobdržel, ale přišel mi dopis od ČSSZ, že na základě mé žádosti (žádnou jsem nepodal) mi bude důchod zasílán poštou do vlastních rukou. Přesně tohle jsem nechtěl,jak jest výše popsáno. Nezbývá tedy nic jiného, než použít formulář dostupný na netu, vyplnit jej a zaslat do Bank, která v našem městě samozřejmě nemá pobočku. Počkat si na jejich potvrzení a zaslání zpět ke mně domů. Pak já vše opět strčím do jiné obálky a zašlu do Prahy na ČSSZ. Pokud to tam schválí, tak by mi snad do třech měsíců mohl začít důchod chodit na můj účet.

  S jedním problémem jsem se popral, tak teď si zařídím další. V nemocnici mi řekli, že mám nárok na pečovatelskou službu hrazenou ze zdravotního pojištění a jestli mám zájem. Vzal jsem si den na rozmyšlenou a pak souhlasil. Další den mi z nemocnice propouštěli s tím, že si to mám domluvit sám ve spolupráci se svým praktickým lékařem. Taky mi vypsali pokaz na ušití nějaké speciální obuvi, ale to si také musím vytelefonovat sám a domluvit si termín a dopravu do 40 km vzdáleného krajského města, kde tuto“protézu“ vyrobí. Tak k tomu jsem se zatím nedostal a už asi ani nedostanu.

   Máme štěstí, že si můžeme alespoň vybírat svého lékaře. Po emailové komunikaci mi moje lékařka dodala tel.číslo na pečovatelskou službu a zároveň nabídku, že mi to vyjedná. Nu zkusím to napřed sám. Volám na číslo a stále se mi v telefonu ozývá, že volám špatným směrem. Otevírám tedy internet a podle tel.čísla zjišťuji, že se jedná o jakousi Diecézní charitu. Hledám dále a pak volám své tetě, které je 85 let a využívá služeb pečovatelské služby, aby mi dala na ně číslo, kterým si ona službu objednává. Volám tam a dozvídám se, že pokud bych chtěl zajistit nákup, oběd, nebo úklid, udělají pro mne i nemožné, protože to platím já a jejich sazba je 100,-kč za hod. Pokud ovšem chci převázat nohy, což hradí pojišťovna, pak pro mne neudělají vůbec nic, protože jsem klientem jiné pojišťovny než Všeobecné, se kterou jako s jedinou mají smlouvu. Odkazují mne tedy znovu na Diecézní charitu, která snad má smlouvy i s jinými zdravotními pojišťovnami. Znovu tam volám a znovu mi hlas oznamuje totéž. Posílám tedy další email, tentokrát na Charitu a budu dále čekat na odpověď.

  Co na to říkáte? Uběhly dva měsíce, a já mám založený účet na který mi nic nechodí se stavem financí 0,- a jsem majitelem platební karty se stejnou hotovostí.

     S pozdravem „Byrokracii zdar“ se loučí kmotr Drobek

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!