NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

Archivek

Nový příspěvek

NEJSTARŠÍ HISTORIE CIKÁNŮ U NÁS

Nejstarší historie Cikánů na našem území


Cikáni nemají žádnou psanou historii a tak bylo nutné pátrat v kronikách. Ne vždy se jedná o úplné, natož objektivní a nezaujaté zprávy. Dozvídáme se především o tom, jak Cikány vnímala majoritní společnost. Za první zmínku o Cikánech na území Čech se považuje kapitola z Dalimolovy kroniky "O Kartasiech pohanských.Tehdy utíkal před mongloským vojskem v tlupách lid, kterému bylo dáno jméno kartasi a to jest cikáni. Zda se však skutečně jednalo o Romy, zůstává dodnes otevřenou otázkou.

Další sporná zmínka o přítomnosti Cikánů na našem území pochází z Popravčí knihy pánů z Rožmberka, která je datuje do roku 1399. Jeden z vyslýchaných loupežníků totiž uvedl, že spoluviníkem je mimo jiné i "Cikán, černý, Ondřejóv pacholek. Neví se, zda se nejednalo pouze o přezdívku či vlastní jméno. Na území dnešního Slovenska se první zmínka datuje do roku 1322, kdy rychtář Ján Kunch ze Spišské Nové Vsi v soupisu statků uvedl, že se v "okolních lesech, patřících rodině Marisássových, potulují Cikáni". Posledním diskutovaným údajem o přítomnosti Romů na našem území je úryvek z kroniky obsažené později v Palackého Starých letopisech českých, kde je u roku 1416 poznámka: "toho léta vláčili se Cikáni po České zemi a lidí mámili".

Za jistý lze pokládat až rok 1417, kdy naším územím prošla skupina, jejíž cesta byla poměrně podrobně zmapována i v ostatních zemích, jimiž procházela. V jejím čele stál "král" Sindel a "vévodové" Panuel, Michal a Ondřej. V roce 1417 se tato více než tříset členná skupina vydala od Budína do Košic a dále pak přes Levice jižním Slovenskem do Bratislavy, kde se rozdělila. Stejně jako ostatní se i tato skupina cestou prokazovala ochrannými listinami, které jim zaručovaly příznivé přijetí.

Podobný glejt vystavil 17. dubna 1423 císař římský a král český Zikmund Lucemburský na Spišském hradě vojvodovi Ladislavovi. Glejty zaručovaly předákům jednotlivých skupin na svou dobu nevídané pravomoci nad vlastními lidmi a zaručovaly jim ochranu na dalších cestách:

Tento glejt si přinesli s sebou
Romové až do Francie, a protože byl vydaný v Čechách (La Boheme)
a českým králem (le roi de Boheme), francouzský lid pojmenoval nově
příchozí podle země, ze které přišli, tedy les Bohemiens,
obyvatelé Čech.

Od poloviny šestnáctého století se však postoj vůči Romům mění i na našich územích. Katolická církev začala poukazovat, že se chování Cikánů příliš neshoduje s křesťastvím. Roku 1427 Cikány pařížský arcibiskup exkomunikoval z církve. Zatímco na německém území se protiromské vyhlášky objevovaly již na konci patnáctého století, ze záznamů našich kronikářů a z knih počtů vyplývá, že jim byly peněžité dary na našem území poskytovány přinejmensším ještě v roce 1596.

Proticikánské nálady se však začaly stupňovat po založení požáru v Praze roku 1541 z jehož  založení byli podezříváni právě Cikáni. Roku 1545 vydal Ferdinand I. mandát, jímž nakazoval, aby Cikáni byli vypovězeni ze země. Přesto zde však stále ještě vládla zřejmě příznivější atmosféra než v sousedních krajích, neboť Ferdinand musel své nařízení v průběhu dalších let opakovaně obnovovat. Leopold I. (1657-1705) v roce 1688 Cikány ze svého území vypověděl a v roce 1697 je prohlásil za psance. Cikáni mohli být kdykoli beztrestně zatčeni, pokud byli zadrženi, čekal je trest smrti a jejich ženy byly zprvu trestány uříznutím ucha a později se trest smrti vztáhl i na ně. Josef I.  roce 1706 nařídil, aby byly podél hranic rozmístěny výstražné tabule s varovnými nápisy a s vyobrazením Romů, kteří neuposlechnou zákazu a hranici přestoupí. Císař Karel VI. (1711-1740) nařídil nejen tvrdé stíhání a trestání Romů, ale i tresty pro ty, kteří by jim poskytovali jakoukoli pomoc.

I přesto se však na Moravě Cikáni usazovali, protože feudálové (např. Kounicové, Lichtensteinové, Michnové, Perglasové a mnozí další) poskytovali rodinám některých kovářů povolení k pobytu a dovolovali jim tak usadit se na svých panstvích. Rodiny nadaných hudebníků zase pro změnu usazovali na svých panstvích hudbymilovní uherští feudálové.

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!