NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

AFÉRY V POLITICE

Nový příspěvek

AFÉRA KNIŽNÍ VELKOOBCHOD

Aféra Knižní fond. Knižní velkoobchod je jedna z největších porevolučních privatizačních kauz. Dodnes není uzavřena. Zůstaly stamilionové dluhy a desítky nespokojených věřitelů. Poslední lukrativní majetek tehdejší majitelé prodali pod cenou a za utržené peníze nakoupili téměř bezcenné „drahokamy“.

Drahokamy měl údajně prodávat i Jiří Beneš z Liberce. Ve skutečnosti to byl ale nezaměstnaný malíř a natěrač, který později musel emigrovat do bývalého Sovětského svazu (!!!) a policie případ dodnes nevyšetřila.

Majetek bývalého státního podniku Knižní velkoobchod představoval v době

privatizace stovky milionů. Nakonec ho získala firma J. R. Vilímek - velkoobchod

s knihami pánů Miroslava Macka (místopředseda ODS) a Jiřího Menzela za pouhých 23 milionů. Podezření, že se při této privatizaci nepostupovalo běžnými metodami, nebylo nikdy hodnověrně rozptýleno. Dluhy firmy dnes dosahují téměř 400 milionů, když TRŽNÍ cena poslední prodávané nemovitosti Knižního velkoobchodu v Opatovické ulici byla 480 milionů(!!!)… Přesto nebyly dluhy uhrazeny.

Nezaměstnaný malíř a natěrač Jiří Beneš má mít na svědomí skutečnost, že při posledním obchodu se z J. R. Vilímek ztratilo definitivně 80 milionů, utržených za bývalý dům Knižního velkoobchodu na Opatovické ulici.  

Jiří Beneš k tomu dnes říká: „Jednou jsem seděl v hospodě a povídali jsme s klukama, že bych potřeboval nějakej kšeftík, vydělat si. Za týden pak přišel kámoš Milan, že by měl nějaký kšeft.“

Privatizace však proběhla dávno předtím, než se na scéně objevil Jiří Beneš:

Privatizační projekt na Knižní velkoobchod podala společnost Telegraf, ještě během privatizace přejmenovaná na J. R. Vilímek - velkoobchod s knihami. Po schválení privatizačního projektu část majetku byla velmi výhodně rozprodána, přitom však nedocházelo k uspokojování věřitelů. K dispozici nejsou řadu let už ani privatizační projekty, ani soupisy původního majetku, který dnes připomíná jen dům na Opatovické ulici.

Součástí privatizovaného majetku Knižního velkoobchodu byly rekreační objekty, další nemovitosti, pozemky a sklady knih. Zmizela nejenom značná část tohoto majetku, ale i dokumentace o jeho privatizaci a následném pohybu. Už 20. listopadu 1992 podali věřitelé návrh na konkurz majetku J. R. Vilímek. Soud se však návrhem nezabýval. Konkurz prohlásil na firmu až tehdy, když v ní nezbylo téměř nic a když už patřila dalšímu majiteli…

Jiří Kučera: „Pan doktor Macek, když firmu přebíral, tak v té době ta tržní hodnota opravdu se mohla blížit k 700 milionům. Kdyby vlastně to prodal v té době, tak z toho musel, když ne 700, tak 600 milionů mít.“

 Macek: „Zřejmě o tom víte více než já. Protože já o tom nevím v podstatě nic. Já jediné, co si pamatuji, je, že nějaký ten člověk z Liberce, který od nás koupil Knižní velkoobchod, prodal pak dál někomu nějakou budovu. Ten snad pak jako tam něco dělal s nějakými kameny, které vezl někde do Angoly nebo kam. V okamžiku, kdy jsme podíly prodali, v tu vteřinu jsem se přestal o Knižní velkoobchod zcela zajímat, protože už to nebyl můj podnik, neměl jsem k němu žádnou vazbu. A co se pak dělo dál, to šlo zcela mimo mě a nic o tom nevím.“  

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!