NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

AFÉRY V POLITICE

Nový příspěvek

AFÉRY JANA KAVANA

Teflonový Kavan (2003)

Specialista v přežívání na vysokých postech. Exministr zahraničí,
předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan alias Kato, aktér dlouhé řady
skandálů. Jak je možné, že ve vysoké politice vydržel plných třináct let
a nějakou dobu v ní ještě bezpochyby pobude?

Jan Kavan je splachovací. Tak na otázku nadhozenou v předchozích řádcích
odpovídají mnozí poslanečtí kolegové i lidé, kteří ho znají dlouhá léta.
Někteří ovšem pouze mimo mikrofon, neboť nařízení šéfa ČSSD a premiéra
Vladimíra Špidly zní jasně: Do vyřešení poslední aféry se skartací
tajných materiálů (viz níže) není dobré případ Jana Kavana příliš
komentovat. Premiér sám jde příkladem: "Zeptejte se pana Kavana,"
odpovídá strojově. Stranickou basu drží ministr spravedlnosti Pavel
Rychetský či Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu. Jiní, například
"Kavanova prodloužená ruka" Bohumil Laštůvka, se snaží průšvihy
bagatelizovat. Není divu: "stojedničková" vládní koalice Kavanův hlas
potřebuje a kvůli exministrovu hříchu si nehodlá popudit "Zemanovy
pohrobky", kteří za ním stojí. Tvrdými odsudky Kavana naopak nešetří
bývalý disident John Bok. "Byly časy, kdy jsme spolu kamarádili. Dokonce
jsem mu měl jít za svědka na svatbu. Ještě že se to nestalo. Přesvědčil
jsem se, že to je člověk s absolutní absencí citu, bez skrupulí a posedlý
touhou po moci." Kde vzal pro svá tvrzení oporu? Například v materiálech
někdejší Státní bezpečnosti, které společně s Přemyslem Vachalovským
vydali pod názvem KATO - Příběh opravdového člověka (viz rámeček Shon
kolem knihy). "Ještě jako ministr na nás za tu knihu podal trestní
oznámení. Na hlavičkovém papíře ministerstva! Takové věci nedělali ani
komunisti. Asi chtěl ušetřit," krčí rameny Bok. O Kavanově spořivosti ví
své také emigrantka Eva Klingerová, jejíž rodina se s Kavanovými rodiči
po určitý čas přátelila. "Když poprvé přijel za prarodiči do Anglie, vzal
si taxík a pak nechal babičku, aby jej zaplatila," směje se. Řadu
vlastností prý Kavan zdědil po otci. "Byl to bystrý, ale nepříliš dobrý a
všeho schopný člověk," míní Klingerová.

Alpinista v mlhách

Poslanec Karel Šplíchal (ČSSD) Kavana charakterizuje jako inteligentního,
leč značně bohémského politika s nepříliš vyvinutým smyslem pro pořádek.
Když se řeč stočí na Kavanovu aférku z ledna 1998, kdy tehdejší senátor
v opilosti naboural tři vozy, načež policistům nejprve tvrdil, že
alkoholový odér má na svědomí francovka Alpa, jíž si natřel bolavý
zátylek, poznamená: "Už čtrnáct dnů předtím se pokoušel odjet úplně
opilý. Jen taktak se nám ho povedlo pacifikovat a vnutit mu řidiče." Ani
tento případ ale Kavana nerozhodil. Měl za sebou totiž mocného ochránce,
sociálního demokrata číslo jedna: Miloše Zemana. "Ano, Jan Kavan byl
Zemanův člověk," potvrzují ministryně školství Petra Buzková a předseda
poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Ten má ostatně na Kavana pifku již
delší dobu. "Netajím se tím, že jsem žádal Kavanovo odstoupení kvůli jeho
bídné účasti ve sněmovně. A to, co provedl teď, je podle mě trestný čin,"
říká s odkazem na poslední Kavanův průšvih se skartací tajných materiálů.
Ibl byl nakonec jediným sociálnědemokratickým poslancem, který při
diskusi v klubu "natvrdo" odmítl šéfa Valného shromáždění OSN dál
podporovat. Zeman si prý na Kavanovi mimo jeho dobrých vztahů s některými
vysoce postavenými britskými labouristy nejvíce cenil loajality leckdy
hraničící s absencí vlastního názoru. Ovšem nejen přízeň robustního vůdce
Kavanovi umožnila dlouhodobě setrvávat na výsluní. Exministr zahraničí je
dle všeho schopným vyjednavačem, který umí okolí přesvědčit o
nepostradatelnosti. Ještě jednou Šplíchal: "Uměl dobře komunikovat a má
osobní kouzlo. Většina lidí měla pocit, že jim mluví z duše." Do třetice
nelze Kavanovi upřít umění dokonale zamlžit problém a svalit vinu na
druhé. Tak je tomu u posledního skandálu se skartovanými materiály, tak
tomu bylo v případě prodeje Českého domu v Moskvě nebo v kauze sekretáře
ministerstva Karla Srby (viz rámeček Průšvihy...). Vaz mu nezlomily ani
jeho někdejší styky s příslušníky komunistické rozvědky v Londýně a
pracovníky StB v Praze v letech 1969 a 1970. Soud totiž v roce 1996
vynesl šalomounský rozsudek, podle nějž se sice s těmito lidmi stýkal,
ale netušil, že působí v StB. Tedy že nebyl vědomým spolupracovníkem
komunistické tajné policie. U této epizody se na chvíli zastavme a vraťme
se o 35 let zpátky. Pro Kavanovu kariéru je klíčová a mnohé o něm
vypovídá.

Fenomén Kato

Mladý levicový intelektuál Jan Kavan, člen KSČ a aktivista studentského
hnutí, jehož otec, předválečný komunista, okusil slasti
lidovědemokratické justice a jehož matka, původem Angličanka, v letech
1959-1967 spolupracovala s StB, na sklonku 60. let studuje ve Velké
Británii. Často se stýká se zaměstnanci československého zastupitelského
úřadu, ve skutečnosti příslušníky rozvědky, kterým poskytuje informace o
dění mezi studenty a v řadách mírového hnutí. Státní bezpečnost na něj
zavede svazek s krycím jménem Kato. "Všechny zadané úkoly KATO plnil
svědomitě a ochotně. Osobně si je KATO vědom, že jeho zprávy jsou
předávány oficiálním místům v ČSSR a není pochyb o tom, že dnes ví, že je
má k dispozici rozvědka, i když s ním jedná stále pod krytím MZV. Všechny
jím předávané zprávy mají téměř 100% využitelnost. Je jedním
z nejproduktivnějších pramenů v tomto směru," píše se ve zprávě o vývoji
spolupráce a dalším postupu ve věci Kato ze dne 17. března 1970.
"Pochybuji, že nevěděl o tom, kam zprávy jdou. Kavan je inteligentní a
měl zkušenosti s komunistickým režimem, který zavřel jeho otce," doplňuje
historik Pavel Žáček, který se podílí na přípravě nové knihy o Kavanovi.
Dodává, že ke cti mu může sloužit, že na své přátele toho "soudruhům
z ambasády" mnoho neřekl. Zato o lidech, s nimiž jako reformní komunista
nesouhlasil, informoval velmi obšírně. Ze zachovaných materiálů z té doby
už velmi silně zaznívá touha účastnit se "velké politiky". Svými styky
s estébáky si Kavan proti sobě popudil část emigrace. Soudruzi sami po
čase přiznali, že zřejmě došlo k dekonspiraci, a dokonce pojali
podezření, že pracuje pro Brity. Počátkem 70. let styky s ambasádou
ustaly a novopečený exulant se začal angažovat proti Husákovu režimu.
I tady lze nalézt nejednu zajímavou epizodu, související s jeho
v kuloárech diskutovaným napojením na britskou či jinou tajnou službu.
Dokázat ale nelze nic, protože archivy zůstávají uzavřené. O co šlo?
Kavan se v Británii v rámci svých kontaktů s mírovými organizacemi
seznámil s jistým Michaelem Randlem. Záhadnou postavou, která v roce 1966
pomohla k útěku z centrálního londýnského vězení agentu KGB Georgi
Blakeovi. Randle sovětského špiona vyvezl do bezpečí speciálně upravenou
dodávkou. Podobně upraveným vozem Randle z Kavanova popudu v roce 1971
vyvezl do Československa první várku režimu nepohodlných materiálů.
"Pravděpodobně šlo o zpravodajskou hru. Pochybuji, že by o těchto akcích
žádná z tajných služeb nic nevěděla," říká Žáček. V 70. a 80. letech pak
Kavan několikrát s pasem na jméno Ian James navštívil Československo,
Polsko a Maďarsko. V posledně jmenované zemi byl dokonce zadržen tamní
tajnou policií, která měla úzké vztahy s československou, a po třech
dnech propuštěn. "Což nebyla v podobných případech úplně obvyklá praxe,"
upozorňuje Žáček. S důstojníky StB se Kavan opět setkal při stopce
šampaňského během listopadového převratu 1989, kdy přicestoval do
Československa. V této době byl také skartován třetí podsvazek, který na
něj tajná policie vedla od roku 1979. Proč byl zničen právě tento
dokument, zatímco ostatní se zachovaly, se lze jenom dohadovat.

Já muzikant

Dnes již bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný po
propuštění z cely předběžného zadržení pravil v jedné ze svých
pravidelných sobotních půlhodinek, že není ani tak železný, jako spíše
teflonový. Čímž naznačoval, že veškerá špína vrhaná nepřáteli po něm bez
problémů steče. Teflonově se tváří také Kavan během svého posledního
průšvihu. Vypukl začátkem minulého týdne. Díky šéfovi poslanecké komise
pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Janu Klasovi (ODS)
vypluly na povrch zprávy o podivném nakládání s tajnými materiály v době
Kavanova působení na ministerstvu zahraničí. Exministr měl v letech 1999
až 2002 podepsat skartaci 385 spisů, obsahujících mimo jiné šifry
velvyslanců nebo materiály NATO. Větší část údajně skartovaných materiálů
se ale při kontrole prováděné Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ)
podařilo dohledat. Nejjednodušší vysvětlení zní: spisy se v nepořádku
panujícím na ministerstvu jednoduše ztratily. "Skartace" měla vše uvést
do pořádku. Nynější šéf resortu zahraničí lidovec Cyril Svoboda okamžitě
odebral "šéfovi OSN" takzvaný certifikát prověrky "vyhrazené" a zakázal
české misi v New Yorku, aby mu poskytovala jakékoli tajné informace.
Ministr se ale zachoval jako příslovečná chytrá horákyně. Do září, kdy
Kavanovi skončí mandát v OSN, ho ze služeb resortu nepropustí. Což
v praxi přinese zajímavý paradox. Daňoví poplatníci budou nadále hradit
lety z New Yorku do Prahy diplomatovi, kterého by ministerstvo kvůli
odebrané prověrce nemohlo zaměstnat ani jako úředníka v podatelně. Důvod
je opět nasnadě: 101 hlasů. Co Kavan? Brání se výroky o spiknutí, které
ho má diskreditovat. Tuto teorii podporu jí někteří jeho přátelé. Jejich
pohled shrnul v deníku Právo Petr Uhl: "Dnes Jan Kavan jako předseda
Valného shromáždění OSN svým úsilím zmírnit vliv šíření amerického dobra
pije krev Bushově vládě, která jistě jeho novou aféru uvítala. Ten, kdo
ji vytáhl na světlo, to věděl předem." Přes mnoho slov je jisté jedno.
Z postu v OSN Kavan neodstoupí a poslaneckého mandátu se nevzdá. Hrozí mu
pouze, že neobdrží bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, o kterou před
časem zažádal. Podle informací TÝDNE byla ale žádost pouze formální.
Bývalý zaměstnanec NBÚ, který si nepřál být jmenován, tvrdí, že mezi
vládou a vedením NBÚ existovala dohoda, podle níž se mělo exministrovo
prověřování protahovat do září, kdy v OSN skončí. Poté by prý Kavan
v tichosti žádost stáhl. Při poslancování ji totiž k ničemu potřebovat
nebude. Spekulace o případné kandidatuře na komisaře Evropské unie, kde
by bez prověrky zřejmě jen těžko uspěl, Kavan odmítl v rozhovoru pro BBC
minulou středu. I když, kdoví?

Průšvihy Jana Kavana

1991: Obviněn ze spolupráce s StB. V roce 1996 soud konstatoval, že nebyl
vědomým spolupracovníkem.

1998: V opilosti naboural tři auta v Mostecké ulici v Praze. S policií
odmítl spolupracovat a odvolal se na senátorskou imunitu.

1998: Kavan na veřejnosti vypustil tajnou informaci o údajném islámském
teroristovi, který se měl pohybovat na území ČR.

1999: Premiér Miloš Zeman obvinil exministra zahraničí Josefa Zielence
z toho, že uplácel novináře. Odvolával se na informace od Jana Kavana.
Ten ale žádné důkazy nepředložil a Zielencovi se musel omluvit.

1999: Vypukla aféra Štiřín. Ministerstvo odvolalo správce centra Václava
Hrubého pro údajné nedostatky v hospodaření. V loňském roce soud
konstatoval, že Hrubý neporušil žádný zákon. Hrubý navíc obvinil Kavana,
že ho ministerští úředníci s jeho vědomím vydírali, aby získali důkazy o
údajné Zielencově korupci.

2000: Při výměně trezorů na ministerstvu našli úředníci v Kavanově sejfu
statisíce korun. Kavan nejprve tvrdil, že tam žádné peníze nebyly, poté
si vzpomněl, že tam měl diety za zahraniční cesty a peníze od sponzorů na
senátorskou kampaň. Poté co se ukázalo, že peníze nezdanil, přispěchal
jeho asistent s vysvětlením, že to byly úspory.

2000-2001: Během senátorské kampaně Kavan sliboval voličům na
Prostějovsku miniautobusy, které jeho přátelé nakoupili ve Velké
Británii. Projekt později zkrachoval.

2001: Skandál s prodejem Českého domu v Moskvě, který byl ministerstvem
pronajat za neobvykle nevýhodných podmínek.

2002: Kavanův blízký spolupracovník Karel Srba byl obviněn z přípravy
vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Později vyšlo najevo, že Srba byl
agentem vojenské tajné služby.

2003: Další skandál, tentokrát týkající se podivného nakládání s tajnými
materiály na ministerstvu zahraničí v době Kavanova působení.

Autor: Karel Vrána

Žádné komentáře
 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!