NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

RANSDORF

Miroslav Ransdorf - skvělý reprezentant v EU parlamentu, skvělý řidič. mecenáš pomníku Milady Horákové.

Nový příspěvek

ransdorf.jpg

PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc., (* 15. února 1953 Rakovník) je český komunistický politik.

V roce 1977 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie a filosofie. Titul PhDr. získal roku 1978 (dizertace Politické teorie rané renesance a reformace), titul CSc. v roce 1982 (dizertace Husitská ideologie a vznik raně buržoasního myšlení).[1] V letech 19841992 pracoval Prognostickém ústavu ČSAV.

Za KSČM byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR (1990 až 1992) a členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (19962004). Je členem Výkonného výboru ÚV KSČM. V roce 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu, kde působí jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a jako náhradní ve Výboru pro pro rozvoj.

Je ženatý, má jedno dítě, dceru Anetu (*1990).

Ransdorf: Klaus se stává novodobým Miloušem Jakešem

21. února 2009  16:35,  aktualizováno 18:15

Vyjádření Václava Klause k hospodářské krizi jsou naprosto skandální, prohlásil europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf. "Pan prezident a jeho nástupci v čele ODS a vlády se dostávají do pozice novodobého Milouše Jakeše. Je to i jakýsi reaganovský kůl v plotě," nešetřil příměry komunistický lídr pro evropské volby.

Mimo jakoukoliv ekonomickou racionalitu jsou Klausovy výroky o tom, že je krize výsledkem přeregulované ekonomiky a nadměrného zásahu státu do ekonomických

"Starého psa novým kouskům nenaučíš, bude říkat stále věci, které propagoval v 90. letech," řekl europoslanec.

Ransdorf naopak považuje za důležité vzkřísit myšlenku strategického plánování a prosazovat změnu struktury národního hospodářství "státními cílovými programy".

Je třeba se zaměřit na odvětví spjatá s investicemi do člověka, ochrany životního prostředí a do nových inovací a technologií, například nanotechnologie, uvedl europoslanec. Bude podle něj třeba promyslet opatření proti krizi také na úrovni krajů a obcí.

Krachující podniky zaměstnancům ( nebylo to tady už jednou?)

Podniků, jimž hrozí kvůli ekonomické krizi krach, by se podle KSČM mohli ujmout jejich zaměstnanci, kteří by získali akcie a sami "na své triko" by mohli firmu zachránit, uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš.

Komunisté podle Ransdorfa chtějí usilovat o zavedení programů zaměstnaneckého vlastnictví akcií podniků, známých pod zkratkou ESOP (Employee Stock Ownership Plan), které vznikly v 70. letech ve Spojených státech amerických.

Zaměstnanci by akcie spláceli prostřednictvím zvláštního fondu z daňově zvýhodněných budoucích zisků podniku nemuseli nic. Ransdorf má za to, že by to mohlo pomoci záchraně například sklářských podniků.

"Pro stát vyjde daleko levněji, když dá daňové úlevy na zaměstnance, kteří budou přebírat podniky, než aby ztrojnásobil objem, peněz, který bude vyplácet jako podporu v nezaměstnanosti," uvedl Dolejš. Podle Ransdorfa by do konce roku mohlo být v Česku bez zaměstnání až 15 procent lidí.

Komunističtí poslanci se už v minulosti pokoušeli prosadit uzákonění zaměstnaneckých rad a nenašli pro svůj záměr pochopení ani u ČSSD, byť tyto rady existovaly i v prvorepublikovém Československu, a to v hornickém průmyslu. Proto nyní chtějí nejprve pro svůj záměr najít v parlamentu podporu.

"My jsme vždy upřednostňovali rovnost různých vlastnických forem. To je poučení jednak z minulého vývoje, kdy tady byl monopol státně-byrokratického vlastnictví, ale i vzkaz současným podmínkám, kdy se upřednostňuje soukromá forma vlastnictví, která má takřka monopol," dodal Dolejš.

KSČM v rámci svých protikrizových opatření také navrhla, aby stát po dobu krize kontroloval krachující firmy. Komunisté chtějí také třeba zvýšení minimální mzdy, prodloužení podpory v nezaměstnanosti plošně na dobu jednoho roku nebo bezplatnou základní zdravotní péči bez další spoluúčasti pacienta.

Vládní protikrizový plán, která opoziční KSČM i ČSSD kritizují jako nedostatečný, počítá například se slevou na sociálním pojištění, se zrychlením odpisů nebo osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu.

O Kubě

• Tak jinak: Považujete Kubu za alespoň vzdáleně demokratickou zemi?

Každopádně je to země, o níž se u nás většinou nemluví na základě solidních informací, ale na základě mýtů. Víte například, pane redaktore, že Kuba na rozdíl od bývalého Československa nebo bývalého Sovětského svazu nikdy nebránila svým občanům ve vycestování?

• Ne, to nevím. Proč tedy tolik lidí riskuje život a prchá z „ostrova svobody“ v chatrných člunech po moři?

Protože Kubánci mají ve srovnání ekonomickými imigranty, kteří se hrnou do Spojených států ze všech latinskoamerických zemí, jednu velkou výhodu: jakmile vystoupí na americký břeh, automaticky získávají povolení k trvalému pobytu. Toto je důvod, proč ti balseros absolvují tyto cesty.

Podívejte se, Kuba nikdy nebyla pouhou kopií sovětského a našeho modelu socialismu, její koncept je odlišný. O tom svědčí například i to, že Castrova kniha Fidel a náboženství u nás před listopadem nemohla vyjít a že spisy Che Guevary, které tady vyšly, byly cenzurované. To, že Che Guevara některé aspekty sovětské praxe velice ostře kritizoval, se před veřejností v socialistických zemích tajilo.

Kuba není ráj - ale není to ani peklo.

Vy se ptáte, zda je demokratická. Podle mne kubánský režim není totalitní, ale naopak je to jakýsi pokus o přímou demokracii. Například: Kubánci si ve volbách sice nemohou vybrat mezi více stranami, ale mohou si vybrat mezi více kandidáty. Komunistická strana tam není „vedoucí silou“, ale pouze subjektem, který je první mezi rovnými. Odlišnost kubánského modelu je dána mj. i tím, že jeho rozhodující inspirací po roce 1959 není Lenin, ale José Martí. My samozřejmě můžeme diskutovat o tom, nakolik je ten model úspěšný.

 

 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!