NA VAŠE ČINY NEZAPOMENEME

Milí spoluobčané, je třeba uchovat v paměti nezapomenutelné skutky, postoje a aféry našich předních politiků. Bez rozdílu barvy a politické příslušnosti. Najděte si proto každý svého šmejda a něco si o něm přečtěte.

ČUNEK

Jiří Čunek - bývalý ministr pro nic a kandidát na ministra spravedlnosti
Posila z valašska, čistá a nezáludná povaha, obyčejný člověk , který rozumí obyčejným lidem a oni jemu. Dokáže srozumitelně vysvětlit cokoli.

Nový příspěvek

čunek.jpg

Jiří Čunek (22. února 1959, Zlín) je český politik, senátor a předseda Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové, bývalý starosta Vsetína, bývalý ministr pro místní rozvoj a 1. místopředseda vlády.

Jiří Čunek se v letech 1974–1977 vyučil na středním odborném učilišti v Napajedlech. Při zaměstnání jako automechanik ve zlínských (tehdy gottwaldovských) Pozemních stavbách roku 1982 odmaturoval na SPŠ strojní v Gottwaldově. Nato nastoupil do Zbrojovky Vsetín, nejprve jako bezpečnostní technik, od roku 1993 vedoucí bezpečnosti práce. Do KDU-ČSL vstoupil roku 1990, na podzim 1994 byl zvolen do vsetínského zastupitelstva a tři měsíce působil jako místostarosta, poté byl členem bytové komise a předsedou okresní organizace KDU-ČSL. Po volbách na podzim 1998 se stal starostou Vsetína; od roku 2000 také zastupitelem Zlínského kraje. Tím, že Čunek nemá vysokoškolské vzdělání, údajně argumentovali někteří odpůrci jeho předsednictví

Jiří Čunek zdůvodňuje svůj odchod z vlády: "Z diskuse jsem pochopil, že Jiří Čunek může vyhrát, ale strana může prohrát v dlouhých diskusích a rozepřích, které by nás provázely dál," řekl zjevně skleslý lidovecký předseda. Poznamenal, že z kroku není nadšen. Rozhádané stranické vedení by prý však KDU-ČSL trvale škodilo. "To je důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak si myslím, že mám i důvod být spokojen," podotkl.

 

 

Čunek vrcholným politikem

Na podzim roku 2006 se Jiří Čunek po výrazném volebním vítězství stal senátorem za obvod č. 77 - Vsetínsko. V prosinci 2006 nahradil odstoupivšího Miroslava Kalouska na postu předsedy lidové strany. Do předsednictva strany se pak dostali především jeho favorité. Ještě předtím se Jiří Čunek několikrát sešel s Jiřím Paroubkem, za což byl ve straně kritizován. V té době se Jiří Čunek pohyboval na vrcholu žebříčku nejpopulárnějších politiků v zemi.

Atmosféru kolem Čunka však nadále kazily nevyřešené aféry, které podrývaly jeho důvěryhodnost i u vlastních spolustraníků. A tak, když se premiér Topolánek odhodlal k rekonstrukci vlády, ke které se chystal od - pro vládní koalici katastrofálních - krajských voleb, byl Jiří Čunek jedním z těch, které chtěl premiér nahradit.[10] Ve zvláštním tiskovém vystoupení před novináři 12. ledna 2009 pak Čunek rezignoval na posty 1. místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj[11] poté, co se neúspěšně pokoušel dosáhnout toho, aby v rámci rekonstrukce vlády místo něj odešel stranický kolega Miroslav Kalousek.[12]

Aféra se sexuálním obtěžováním

19. září 2006 zveřejnil Čunek v regionálním týdeníku Jalovec dopis své bývalé sekretářky Marcely Urbanové zaslaný jemu a dalším osobám, v němž ho obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. Čunek to označil za mstu za propuštění, respektive pokus ovlivnit projednávání v radě města její žádosti o snížení nájmu za restauraci, a podal na ni trestní oznámení pro pomluvu a vydírání..

Trestní stíhání

16. ledna 2007 požádala ostravská policie Senát, aby zbavil Čunka imunity před trestním stíháním; po počátečním tajení detailů bylo zveřejněno, že je obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, jejímž prostřednictvím Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky, v únoru 2002. Čunek, na nějž bylo podle jeho slov podáno celkem 16 trestních oznámení, oznámil, že bude s vydáním souhlasit, na jednání Senátu 7. února o to však výslovně nepožádal a byl vydán těsným poměrem 38 hlasů proti 26 s 8 zdrženími.

Během ledna a začátkem února vydal Čunek několik prohlášení o původu peněz, které si uložil na účet vzápětí poté, co si realitní firma podobnou částku v hotovosti vybrala z banky. Za vágnost, nejednoznačnost a opožděnost těchto vysvětlení byl kritizován médii, opozicí i koaliční Stranou zelených; jeho popularita u veřejnosti prudce klesla. 10. února policie obvinila i ředitele H&B REAL Petra Hurtu.

V květnu 2007 olomoucká policie obvinila několik svědků z křivé výpovědi ve prospěch Čunka, kteří podle vyšetřovatelů falešně svědčili o tom, že Čunek ve Vsetíně nemohl převzít půlmilionový úplatek, protože byl v té době na jiném místě[zdroj?]. V červnu 2007 nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká případ odebrala přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a předala jej jihlavskému okresnímu státnímu zástupci Arifu Salichovi s odůvodněním, že Obst se dopustil závažných procesních pochybení. Salichov oznámil, že plánuje odvolat z případu stávajícího vyšetřovatele Milana Šošovičku, který se podle něj též dopustil řady pochybení - jako nejzávažnější uvedl nadstandardní vztahy mezi vyšetřovatelem a korunní svědkyní.. Další pochybnost se objevila v souvislosti s Čunkovým uložením jednoho milionu ve zkrachovalé Universal bance v Opavě. Čunek měl totiž v té době ztracený občanský průkaz, a tak nemohl uložit vklad. Čunek tvrdil, že jako známá osoba jej při vkladu nepotřeboval.

Dne 7. srpna 2007 státní zástupce Arif Salichov trestní stíhání zastavil, protože Policií ČR shromážděné důkazy nedokazovaly, že by Jiří Čunek spáchal trestný čin.

Dne 25. října 2007 nejvyšší státní zástupkyně rozhodla o zrušení usnesení okresního státního zástupce v Jihlavě o zastavení trestního stíhání obviněných Jiřího Čunka a Ing. Petra Hurty s tím, že předmětné rozhodnutí bylo učiněno předčasně a byť řízení Okresního státního zastupitelství Jihlava v této trestní věci bylo vedeno správným směrem se zaměřením na všechny rozhodné skutečnosti, je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.

 Dne 13. května 2008 zveřejnil Jiří Čunek usnesení Arifa Salichova ze dne 16. listopadu 2007 zdůvodňující zastavení trestního stíhání. Salichovo usnesení poukazuje na nedůvěryhodnost korunní svědkyně Marcely Urbanové a zpochybňuje i motiv uplácení. Město Vsetín při převodu podílu ve společnosti Vsetínské byty, s.r.o. na společnost H&B Real, k.s. získalo 3,6 mil. Kč, avšak dle uzavřené smlouvy mělo město povinnost svůj podíl odprodat i za 50 tis. Kč, uvádí Salichov. Uskutečněný prodej byl podle Salichova jednoznačně výhodný pro město Vsetín, a tudíž korupci vylučuje (str. 23–25 usnesení). Kompletní text Salichova rozhodnutí zveřejnily servery Novinky.cz a IDnes.cz

Řízení o porušení povinnosti veřejného činitele

V červenci 2007 podal novinář Tomáš Němeček na Jiřího Čunka žalobu podle zákona o střetu zájmů. Krajský soud v Ostravě dne 17. ledna 2008 rozhodnul, že Jiří Čunek porušil povinnost veřejného funkcionáře tím, že v oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích, které učinil dne 26. března 2007 v souvislosti s ukončením funkce starosty města Vsetín, neuvedl, že má nesplacený hypoteční úvěr u Komerční banky, a uložil mu pokutu ve výši 20 000,- Kč. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. prosince 2008 byl v důsledku změny právní úpravy střetu zájmů rozsudek krajského soudu s účinností ke dni 20. červnu 2008 zrušen a řízení bylo zastaveno. Tomáš Němeček má možnost vznést svá obvinění proti Jiřímu Čunkovi znovu v přestupkovém řízení.

Čerpání sociálních dávek

V pondělí 29. října 2007 zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT informaci, podle níž Jiří Čunek v období před deseti lety pobíral sociální dávky, přičemž ve stejné době uložil do několika bank tři a půl milionu korun (při tomto ukládání údajně používal občanský průkaz jehož ztrátu ohlásil několik měsíců předtím) . Čunek odmítá médiím vysvětlit jak peníze získal, a na dávky si nevzpomíná. V souvislosti s touto aférou podal Čunek trestní oznámení, ale nedokázal vysvětlit na koho a z jakého důvodu.Předseda vlády Mirek Topolánek vyslovil požadavek aby Jiří Čunek buď toto obvinění vysvětlil anebo bude muset opustit vládu. Podle kolegů z vedení strany je vicepremiér Čunek připraven jasně a průkazně vysvětlit své majetkové poměry. To se ovšem nestalo a Čunek musel 17.11.2007 podat demisi. Nadále ovšem řídil ministerstvo a žádný jeho nástupce nebyl jmenován (řízením ministerstva byl oficiálně pověřen jeho náměstek). To vyvolalo dohady o jeho brzkém návratu do funkce; spekulovalo se, že KDU-ČSL, která trvala na návratu svého předsedy do vlády, na oplátku podpoří v nadcházejících prezidentských volbách kandidáta ODS Václava Klause. Proti Čunkově návratu protestovala ovšem koaliční Strana zelených, jejíž ministr Karel Schwarzenberg dokonce hrozil vlastní demisí, vrátí-li se Jiří Čunek do vlády, aniž by byly dostatečně osvětleny jeho majetkové poměry, především odkud vzal Čunek miliony korun v době, kdy pobíral sociální podporu.

V březnových volbách byl nakonec Václav Klaus potvrzen ve funkci prezidenta, 2. dubna 2008 pak znovu jmenoval Jiřího Čunka ministrem pro místní rozvoj. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg demisi nepodal, přestože podmínky pro jeho setrvání ve vládě, jak si je sám stanovil, splněny nebyly.

 

"Z diskuse jsem pochopil, že Jiří Čunek může vyhrát, ale strana může prohrát v dlouhých diskusích a rozepřích, které by nás provázely dál," řekl zjevně skleslý lidovecký předseda. Poznamenal, že z kroku není nadšen. Rozhádané stranické vedení by prý však KDU-ČSL trvale škodilo. "To je důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak si myslím, že mám i důvod být spokojen," podotkl.

 
Politikmann nás spasí!!! Najdi si svýho šmejda !!!